Digitalizace stavebního řízení: portál, který měl zrychlit stavění, a místo toho shodil ministra

Povolit větší stavbu trvá v Česku často roky a pomalé stavební řízení je dlouholetá stížnost stavebníků i developerů. Nový stavební zákon (č. 283/2021 Sb.) to měl změnit a jeho hlavní slib zněl jednoduše: celé povolování přejde na internet. Stavebník podá žádost i s projektovou dokumentací online přes Portál stavebníka, úřad ji vyřídí v jednotném Informačním systému stavebního řízení (ISSŘ) a všechny dokumenty budou na jednom místě. Žádné nošení šanonů mezi úřady. Na digitalizaci měly přispět peníze z evropského Národního plánu obnovy.

Zákon stanovil pevné datum: 1. července 2024. Příprava se ale od začátku zadrhávala. První velkou zakázku za zhruba 1,9 miliardy korun vypsalo ministerstvo pro místní rozvoj ještě za ministryně Kláry Dostálové (ANO) v roce 2021. Nová Fialova vláda resort svěřila Ivanu Bartošovi (Piráti), který byl zároveň vicepremiérem pro digitalizaci. Ten původní soutěže zrušil s tím, že jsou předražené, a v roce 2023 vypsal nové, levnější. Jenže datum v zákoně zůstalo, a na vývoj tak zbývalo jen pár měsíců. Jednu z nových soutěží navíc na zhruba sedm měsíců zablokoval antimonopolní úřad.

O průšvihu rozhodla tři rozhodnutí a každé z nich vypadalo v danou chvíli rozumně.

Zaprvé: termín se neposunul. Vývoj zaostával a bylo to vidět, přesto se start 1. července 2024 neodložil. Ministr Petr Kulhánek, který resort po Bartošovi převzal, v květnu 2025 po auditu řekl, že digitalizace „byla zpožděná od začátku“ a měla se odložit.

Zadruhé: když na řádnou soutěž nebyl čas, ministerstvo v listopadu 2023 zadalo klíčové systémy firmě InQool za 37 milionů korun bez veřejné soutěže (v takzvaném jednacím řízení bez uveřejnění) s odkazem na „krajně naléhavou okolnost“. Antimonopolní úřad to odmítl: naléhavost si podle něj ministerstvo způsobilo samo, protože soutěže nespustilo včas. V květnu 2024, šest týdnů před startem, předseda úřadu Petr Mlsna zákaz plnění smlouvy potvrdil. Ministerstvo později dostalo pokutu milion korun a soud ji v srpnu 2025 potvrdil.

Zatřetí: všechno se zapnulo najednou a bez záložní cesty. Zákon přikazoval používat jen nový portál a ISSŘ. Úřady se nesměly vrátit ke svým starým programům a stavebníci neměli jinou zákonnou možnost, jak žádost podat.

Systém se 1. července 2024 zapnul nedodělaný a problémy se ukázaly hned. Úředníci hlásili, že nemohou ověřit, kdo je žadatel, že jeden úřad vidí a může upravovat záměry jiného úřadu a že žádosti chodí pozdě nebo na špatné místo. Vytvořit jeden dokument podle nich místo dvaceti minut trvalo dvě hodiny. Projektanti obvolávali úřady, aby zjistili, jestli jim žádost vůbec došla. Reportéři ČT zjistili, že systém před spuštěním neprošel řádným testováním a neuměl všechno, co měl. Bartoš ho hájil slovy, že „odbavuje žádosti, je průchozí“. Senát v srpnu konstatoval zásadní nedostatky.

Politicky to skončilo po krajských volbách. 24. září 2024 premiér Fiala oznámil, že Bartoše k 30. září odvolá, protože „není schopen tuto digitalizaci manažersky dotáhnout do úspěšného konce“. Piráti v reakci odešli z vlády. Digitalizaci převzal ministr dopravy Martin Kupka a vláda v říjnu rozhodla o takzvaném bypassu, tedy obchvatu: novela platná od 21. prosince 2024 dovolila úřadům znovu pracovat ve starých programech a přijímat žádosti i jinak než přes portál. Povinný centrální systém tak skončil necelého půl roku po startu.

Jak to dopadlo: podle ministra Kulhánka stál software zhruba 215 milionů korun a technika pro ministerstvo a úřady dalších zhruba 250 milionů. Forenzní audit kanceláří Portos a MT Legal v květnu 2025 našel 32 zásadních pochybení: chybělo projektové řízení, klíčové pozice nebyly obsazené, ministerstvo nemělo analytický tým, porušilo pravidla zadávání zakázek a systém netestovali jeho skuteční uživatelé. Vláda Andreje Babiše v prosinci 2025 navrhla prodloužit přechodné období o další tři roky, do konce roku 2030, a v březnu 2026 schválila plán, podle kterého se úplně nový systém bude vyvíjet a testovat v letech 2027–2029 a naplno fungovat má až v roce 2031. Hospodářské noviny v červenci 2026 napsaly, že práce na původní digitalizaci se „v tichosti zastavily“. Stát mezitím mění i samotné úřady: v září 2026 Sněmovna přehlasovala Senát a schválila velkou novelu, podle které 626 obecních stavebních úřadů nahradí státní Úřad rozvoje území s pobočkami po celé zemi.

Hlavní příčina: datum v zákoně nikdo nesrovnal s tím, jak daleko vývoj skutečně je. Zákon měl svůj kalendář, soutěže a programátoři úplně jiný a nikdo včas nezatáhl za brzdu. Pak přišly zkratky, nejdřív při zadávání zakázek a potom při testování. Kulhánek to popsal tak, že systém „nebyl zkolaudovaný, jak by měla být každá stavba“ a že „projektové řízení zcela absentovalo“.

Druhá příčina: ministerstvo na tak velký IT projekt nemělo lidi. Chyběli analytici, kteří by od úředníků a projektantů zjistili, co systém musí umět, a převedli to do zadání. Kulhánek už v říjnu 2024 napočítal 25 míst, kde spuštěné systémy neodpovídaly zákonu, a řekl, že s neúplným a chybným zadáním nedodá dobrý systém ani bezchybný dodavatel.

Třetí příčina: sázka „všechno, nebo nic“. Jeden systém pro všechny stavební úřady a dotčené orgány v zemi, spuštěný v jeden den a bez možnosti vrátit se ke starému. Když se něco pokazilo, nebylo kam ustoupit.

Co se přece jen povedlo: portál existuje a žádost o stavbu jde podat online, což dřív nešlo. Ministerstvo ho od startu průběžně opravovalo a podle jeho průzkumu mezi 631 zástupci obcí, krajů a stavebních úřadů z října 2025 považuje 48 % systém za funkčnější než o rok dřív. Nakoupená technika úřadům zůstala. Problémy se nezametly pod koberec: ministr nesl politickou odpovědnost, forenzní audit byl zveřejněn a nový plán počítá s tím, co tentokrát chybělo, tedy s průzkumem trhu před soutěží, pilotním provozem nejméně ve třech krajích a souběhem se starými systémy během přechodu.

Co nevyšlo: hlavní slib, rychlejší povolování, splněn nebyl. Ve stejném průzkumu MMR 67 % úřadů uvedlo, že systém pořád funguje „s obtížemi“, polovina řekla, že se stavební řízení spíš zpomalilo, a zrychlení zaznamenalo jen 6 %. Stát navíc ani neumí spolehlivě změřit, co se děje: podle analýzy MMR z března 2026 zachytil ISSŘ za rok 2025 jen 28 932 ukončených řízení, zatímco statistický úřad jich napočítal 61 613, protože asi 70 % úřadů dál pracuje ve starém programu a data se do nového systému nepropisují spolehlivě. Za leden až září 2025 se vydalo méně než 46 tisíc stavebních povolení, nejméně od roku 1999. Analýza MMR ale upozorňuje, že tohle nejde svádět jen na digitalizaci, projevují se i změny zákona a útlum bytové výstavby. A digitální stavební řízení, které mělo platit od roku 2024, má přijít o sedm let později.